Recenze by měla být vždy, pokud možno, co nejvíc objektivním pohledem na testovaný produkt. Proto jsem se rozhodl tento článek nenazvat recenzí, protože málokterý objektiv u mě vyvolal tolik emocí jako právě nový Tamron. Když jej loni na podzim Tamron oficiálně oznámil na veletrhu Photokina, tak jsem si dlouho lámal hlavu nad tím, jestli vůbec dává smysl, nebo jde jen o rychle připravenou odpověď na řadu skel Sigma ART. Ono to totiž opravdu na první pohled vypadá tak, že Tamron také chtěl mít jen nějaký ten světový primát, a tak připravil jediný světelný širokoúhlý objektiv pro FullFrame se stabilizací na světě.
Na objektiv se dlouho čekalo a Tamron zahájení sériové výroby odkládal. Když jsem objektiv před měsícem začal testovat, tak mě na první dojem uchvátil. Světelný širokáč se stabilizací je nejen skvělý na video, ale je to opravdu nádherný a obrovský objektiv, který budí zájem a respekt. Znáte to, ego každého fotografa potěší zájem okolí. Nový Tamron 15-30mm je opravdu nádherně dílenský zpracovaný – špičkový materiál, absolutně konstantní tenze v ovládacích prvcích, skvěle se drží a přestože se přední čočka při zoomu pochybuje, je skryta uvnitř pevné sluneční clony, takže ten pohyb ani nevnímáte.
Po skoro měsíci používání jsem našel řadu aspektů, které by měl případný kupec zvážit a můj vztah k objektivu je víceméně neutrální. Prvotní nedůvěra byla překonána stejně jako prvotní nadšení. Jde o unikátní objektiv, který ale rozhodně není pro každého. Ptáte se tedy, pro koho se hodí?
Ukázky fotografií bez úprav v kombinaci s APS-C čipem
Proč světelný širokáč se stabilizací?
Tato netradiční kombinace má nejvíc výhod při záznamu videa. Optický stabilizátor v objektivu je pro kameramana tím nejpříjemnějším pomocníkem. S clonou můžete svobodně pracovat a stabilizátor zařídí zbytek. Navíc pobere většinu chvění rukou, takže při záznamu videa z ruky nebudete potřebovat ani gimbal.
Pro fotografa je světelný širokáč jedinou možností, jak u širokoúhlého záběru získat menší hloubku ostrosti, což je poměrně nezvyklý tvůrčí prvek, ale hodit se může. Stabilizace je příjemná při fotografování z ruky za horších světelných podmínek, což zejména při reportáži potěší.
Celkově tak objektiv smysl dává, pokud si chcete dopřát maximální možný komfort. Jeho nejbližšími konkurenty jsou asi Nikkor 12-24 / 2.8 a Canon 16-35/2.8 II. Oba vynikající světelné širokáče s nádhernou kresbou a pekelně vysokou cenou. Tamron je levnější a ještě má stabilizátor. Jak je to možné?
Co jsou nevýhody Tamronu?
Pro mě osobně se největší nevýhodou stala hmotnost 1100 g a extrémní rozměry. Tamron je největší a nejtěžší širokáč, co znám. Ze začátku si s ním možná budete připadat jako “větší” profíci, ale velmi brzy vás z toho pocitu začnou bolet ruce. Fotografoval jsem s ním tři dny nepřetržitě v Římě, denně nachodil přes 15 km s fotoaparátem na krku a řeknu vám, bylo to opravdu znát. S obrovskou vypouklou přední čočkou souvisí i nemožnost používat klasické šroubovací filtry.
Asi největším zklamáním pro mě bylo chování objektivu v protisvětle. Napevno vestavěná kovová sluneční clona je vyříznuta tak, že v některých případech nedostatečně stíní boční světlo a objektiv chytá takzvané “mléčné” světlo snižující kresbu. Stejně tak antireflexní vrstva není dokonalá a některá prasátka v přímém protisvětle jsou opravdu nepříjemná. Při fotografování v krajině je potřeba neustále hlídat oba dva problémy.
Posledním problémem, na který jsem narazil, je celková kresba objektivu. Respektive záleží na očekáváních. Pokud budeme novinku srovnávat s běžnými širokoúhlými objektivy nižší a střední třídy, tak je jeho kresba skvělá. Pokud však budeme porovnávat s nejvyšší jmenovanou třídou, tak bohužel Tamron příliš neoslní. Při cloně F/2.8 je měkčí po celé ploše snímku. Při vyšších clonách byl můj konkrétní kus viditelně měkčí v pravém horním rohu. Paradoxně nejspokojenější jsem s ním byl na APS-C čipu Canonu 7D MII, kde menší čip problém s ostrostí rohu nezasahoval.
Čím Tamron naopak potěší?
V první řadě opět zmíním dílenské zpracování. Je to opravdu radost pohledět i používat. Vše precizně lícuje, použité materiály budí důvěru, vše skvěle, tiše a přesně šlape. Stabilizátor je takřka neslyšný, a přesto spolehlivý. AF je rychlý, tichý a přesný se všemi těly, která jsem zkoušel. Nasunovací kovová krytka skvěle drží, prostě jedna báseň.
Pokud budete fotografovat s clonami kolem f/5.6, tak i po stránce kresby snese Tamron srovnání s dražšími konkurenty a u většiny snímků jsem byl spokojen i s rozostřením pozadí (bokeh). Pouze u extrémně kontrastních bodů je bokeh trochu rozbitý.
Stejně jako většina širokáčů, i Tamron při zcela otevřené a zcela zavřené cloně trpí viditelnou vinětací, ale ve středním rozsahu zcela mizí, takže i v tomto směru je Tamron nadprůměrně dobrý.
Celkové hodnocení
Jak jsem již napsal výše, Tamron 15-30/2.8 VC je unikátní objektiv, který vás ničím zásadně nezklame. Pokud využijete kombinaci stabilizace a světelnosti při pokrytých ohniscích, pak budete pravděpodobně spokojeni. V úvahu však musíte brát jeho extrémní rozměry a hmotnost, které osobně považuji za limitující a chování v protisvětle. Objektiv má velmi slušný poměr výkon cena, takže asi bude paradoxně nejzajímavější pro profesionály a náročné amatéry, kteří budou hledat alternativu k top modelům širokáčů Canonu a Nikonu. Koncová cena tohoto objektivu se aktuálně pohybuje někde mezi 30 a 35 000 Kč vč. DPH resp. kolem 1 200 USD. K dispozici je verze pro Canon, Nikon a Sony. Dodávky sice nejsou ještě zcela plynulé, ale v ČR se již pořídit dá..