Na dobu necelého roku se autorský tým zaměřil, na základě uděleného Grantu Prahy Czech Press Photo, na zachycení fenoménu vody a její roli v životě obyvatel Prahy. Výsledky práce budou vystaveny od pátku 16. listopadu 2012 až do konce ledna 2013 na Staroměstské radnici v Praze. Výstava Praha a voda bude otevřena pro veřejnost denně (s výjimkou 24.12.) od 10 do 18 hodin.
Alena Dvořáková (1970) a Viktor Fischer (1967) jsou autorskou i partnerskou dvojicí. Absolvovali katedru fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze a od roku 1992 fotografují jako tým. Nerozdílně se stali nositeli řady cen či grantů. Považují to za posílení zviditelňování problémů, kterým věnují svůj čas. V soutěži Czech Press Photo získali postupně 19 ocenění včetně tvůrčího stipendia k zachycení proměn metropole. Grant Prahy Czech Press Photo 2011 jim pomohl v roční práci na tématu Praha – velkoměsto a voda. Navazují tak na své předchozí náměty, ve zkratce dostupné na adrese www.afisphoto.com.
V této souvislosti je třeba připomenout zejména album Voda (2010), ukazující živel podmiňující existenci lidstva způsobem, vedoucím k současné práci. Ve městě je však role vody natolik jiná, že v uchopení látky nedochází k opakování.
Nakladatelství KANT tandemu vydalo rovněž obsáhlou monografii Misie (2004) o záchranné síti pro chudé a nemocné obyvatele z problémových oblastí čtyř světadílů. Autoři realizovali desítky vlastních výstav a účastnili se mnoha kolektivních projektů, od roku 2006 zvláště s fotografickou agenturou CHOICE images, jejímiž spoluzakladateli jsou. Vedl je k tomu souběh zájmů ohledně komunikace s elektronickými médii, časopisy, nakladatelstvími či kulturními institucemi.
Alena Dvořáková a Viktor Fischer iniciovali putovní přehlídku Propojení obrazem s podtitulem Česká humanitární fotografie 1990–2000. K ní přizvali osm kolegyň a kolegů s přesvědčením, že fotografie je vhodným nástrojem služby humanitárním cílům. Stejně jako v přípravě nejnovější kolekce vyzývali k „uvědomování si problémů světa, společnosti, nás samotných a nalézání jejich řešení“. Vyznívá to jako lapidární charakteristika jejich vlastních motivací a záměrů.
Obrazové soubory Aleny Dvořákové a Viktora Fischera jsou vždy vystavěny do vyprávěcí struktury, kde je sice každý snímek vizuálně soběstačný, ale všechny dohromady utvářejí celek, v němž se vzájemně umocňují. Formálně sahá záběr sociologizujících látek od klasického uchopení po výraznou stylizaci, k níž patří i černobílé zpracování, podporující estetickou jednotu cyklu..
