Když před cca týdnem Nikon představil nový objektiv Nikkor AF-S 70-200mm f/4G VR, většina Nikonistů asi řekla “no konečně”. O této novince se neoficiálně spekulovalo již opravdu dlouhé měsíce a nikdo nepochyboval, že Nikon dříve či později tento objektiv do své nabídky zařadí. A to nejen protože Canon nabízí velice podobný EF 70 – 200mm f/4 IS USM. Ale i proto, že takový objektiv dává pro řadu uživatelů perfektní smysl. Proč?

Dva na hony vzdálené světy

Dovolím si začít trochu ze široka. Když se podíváme do nabídky zoom objektivů, dříve či později si všimneme, že je rozdělena do dvou světů.

Ten první jsou cenově dostupné, většinou plastové (lehké) objektivy s proměnlivou světelností většinou v rozsahu mezi f/3,5 až f/6.3. Proměnlivá světelnost není pro zoomu nic nelogického. Naopak je to přirozená vlastnost vycházející z jednodušší konstrukce. Ta zase znamená nízkou cenu, malé rozměry a minimální hmotnost.

Druhou skupinu zoom objektivů tvoří světelné objektivy s fixní světelností typicky f/2.8.  Pokud objektiv při změně ohniska chce udržet konstantní světelnost, musí jeho elektronika dle aktuální polohy zoomu vypočítávat příslušný průměr clony. Objektiv navíc v podstatě využívá tu nejhorší hodnotu, kterou ale dokáže garantovat v celém rozsahu. Je to konstrukčně výrazně komplikovanější a spolu se skvělou světelností to znamená jediné – enormní rozměry, hmotnost a cenu. Na druhé straně samozřejmě vynikající kresbu, širší možnost práce s hloubkou ostrosti, dostupnost kratších časů a vyšší komfort.

Řada fotografů, zejména zapálených amatérů však řeší zásadní dilema. Objektivy z první skupiny jsou pro ně málo kvalitní a naopak druhá skupina je pro ně nedostupná. A tak přichází na řadu hledání kompromisu.

Objektiv 70 – 200mm f/4

Právě u objektivů 70-200mm je propast mezi dvěma popsanými světy asi nejpalčivější. 70-200mm f/2.8 se stabilizací na českém trhu stojí 30 – 60.000Kč dle značky a to není to nejhorší. Řada fotografů a zejména fotografek logicky narazí na velké rozměry a zejména vysokou hmotnost. Ta se pohybuje většinou kolem 1,5kg, což je při celodenním fotografování opravdu znát. A tak přichází na řadu právě objektiv se světelností f/4.0, který váží a stojí cca polovinu. A jaký jsou další rozdíly?

V první řadě je potřeba počítat s tím, že pokud maximálně otevřeme clonu, tak objektiv s f/4.0 nám za stejných světelných podmínek dá dvojnásobný expoziční čas. V extrémních světelných podmínkách to může být rozdíl zásadní, ale vzhledem ke stabilizátoru (u Canonu i Nikonu) to ve většině případů pro fotografy až zas takový problém není. Dále má objektiv s f/4 samozřejmě větší minimální hloubku ostrosti při konkrétním ohnisku, ale ani to pro většinu fotografů amatérů není dramatický rozdíl, protože zaostřovat s f/2.8 při 200mm ještě třeba na crop čipu není úplně snadné. No a dál už jsou zde jen samá pozitiva:

• poloviční hmotnost
• menší rozměry
• menší závit na filtry a tudíž výrazně levnější filtry
• výrazně nižší cena

Pro koho ano a pro koho ne?

Objektiv 70 – 200mm f/4 se stabilizací od Canonu i Nikonu velmi dobře kreslí, rychle ostří a oba objektivy patří k tomu lepšímu na trhu. To znamená, že jsou primárně určeny pro náročnější fotografy s kreativní ambicí. Pokud mezi tyto fotografy patříte, položte si jednoduché dvě otázky:

1. Využiji menší hloubku ostrosti objektivu f/2.8?
2. Opravdu budu fotografovat za tak špatných světelných podmínek scénu, která se hýbe?

Pokud na obě dvě odpovíte NE, s klidem v duši si kupte f/4.0 objektiv. Pokud si na obě odpovíte ANO, zvažte, zda nedokážete našetřit na f/2.8. A pokud to máte půl na půl, pak je jen otázkou, jak velkou cenu mají pro Vás investované peníze..