Koncem minulého týdne oznámilo vedení Kodaku, že v rámci probíhající restrukturalizace podniku budou prodány i poslední dvě divize zabývající se fotografií pro koncové zákazníky. Ač to zní neuvěřitelně, Kodak chce prodat i výrobu filmových materiálů a do budoucna se soustředit zejména na průmyslové obaly a další profesionální aplikace. Z výroby filmů si chce ponechat pouze produkci materiálů pro filmový průmysl a speciálních velkoformátových materiálů. Po více jak 120 letech tak končí jedna legenda, která byla dlouhou dobu symbolem amatérské fotografie. Po vzoru South Parku by se chtělo vykřiknout “Zabili Kennyho parchanti!”, ale realita je mnohem prostší. Kodak zadusil sám sebe vlastní nepružností a nepochopením nástupu digitální fotografie. Pojďme si udělat malou retrospektivu:

Historické kořeny

Společnost Eastman Kodak byla založena panem Georgem Eastmanem v roce 1889. Slovo Kodak se pro několik generací zejména amerických amatérských fotografů stalo doslova synonymem fotografie a filmové materiály této značky v době největší slávy představovaly až 90% celosvětové produkce. A nejen to, Kodak koncem osmdesátých let minulého století ovládal kolem 80% trhu s fotoaparáty a jeho pozice se zdála zcela neotřesitelná. George Eastman vždy prosazoval myšlenku levných a jednoduchých fotoaparátů pro každého, která stála za zrodem a paradoxně i pádem legendy.

Je to tak,  první zásadní chyba, kterou Kodak udělal, bylo uvolnění prostoru pro japonské výrobce. Zatímco Kodak tvrdošíjně vyráběl “mýdlové krabičky”, výrobci jako Canon, Nikon, Olympus atd. začali produkovat pokročilé filmové fotoaparáty s čím dál více sofistikovanými funkcemi a získávali čím dál větší popularitu a uživatelskou základnu. Kodak na to reagoval v podstatě rezignací a soustředěním se na výrobu materiálů a konkurenční boj s Fujifilmem v této oblasti. Znělo to logicky: Japonci ať vyrábějí fotoaparáty, které se prodají jen jednou a my budeme dělat filmy, které se kupují pořád.

První digitální krůčky

Kodak byl paradoxně mezi prvními pěti výrobci digitálních  fotoaparátů a rozhodně se nedá říct, že by v tomto ohledu zaspal. Patřil mezi nejbohatší, měl obrovský vývojový potenciál, a tak první experimentální digitální fotoaparát testoval již v roce 1975. V letech 1990 až 1996 Kodak pracoval se společnostmi jako Microsoft a Apple na produktech, které se sice neprodávaly pod jeho jménem, ale výroba byla prováděna právě v Kodaku. Z této doby má Kodak odhadem přes 10.000 patentů spojených se základními principy a technologiemi digitální fotografie. V roce 1996 Kodak vrhl na trh první digitální fotoaparáty pod vlastní značkou a modely DC-20 a DC-25 nebyly vůbec špatné. Následovaly další produkty včetně řady EasyShare, která kromě fotoaparátů nabízela celý eco-systém. Kolem roku 2000 patří Kodak v digitální fotografii ke špičce a například vyráběl první DSLR pro Canon i Nikon.

Osudová chyba

Kodak kolem roku 2000 patřil do úzké světové špičky v digitální fotografii a pak  přišel nám již dobře známý úkrok stranou. Vedení Kodaku se rozhodlo, že produkce fotoaparátů není ten správný trh a co neutratilo za snahu zachránit filmový materiál, to nainvestovalo do inkoustového tisku. Kodak  se během deseti let několikrát pokusil změnit svou strategii v oblasti inkoustového tisku a získat nějaké pro něj důstojně dominantní postavení, ale nikdy se mu to nepovedlo. Mezi tím zcela rezignoval na vývoj a produkci DSLR, následně začal outsourcovat výrobu běžných digitálních kompaktů v Číně a nakonec už jen postupně propouštěl a redukoval. Japonští výrobci zejména díky zkušenostem z oblasti SLR Kodaku technologicky doslova ukázali záda a Kodak svými chybnými rozhodnutími zničil i zbytek toho v čem byl dobrý. Kodak  patřil mezi absolutní špičku v produkci CCD čipů a vůbec nezachytil nástup technologie CMOS. Kodak patřil ke špičce v profesionální fotografii a postupně takřka pohřbil skvělou značku Leaf, atd.

Služby jako poslední záchvěv

Když bylo kolem roku 2008 jasné, že vlak už ujel a cesta zpět k produkci  fotoaparátů nevede, Kodak se upnul na snahu vydobýt si dominantní postavení v oblasti tisku fotografií a s tím spojených sdílecích služeb. Bohužel příliš velký důraz na tiskové služby nedovolil Kodaku většího úspěchu a upřímně Kodak  například vůbec nezachytil význam a roli sociálních služeb.

Smutný konec

A poslení kapitola historie Kodaku, jak jej známe? Po letech  dramaticky špatných finančních výsledků  v září loňského roku Kodak  najal právnickou firmu a pověřil ji restrukturalizací s cílem zachránit, co se dá. V lednu letošního roku společnost požádala o ochranu před věřiteli (chapter 11) a začala s mohutným výprodejem všeho, o co byl zájem. Je nesporné, že největší hodnotu má v tomto okamžiku patentové portfolio společnosti, o které mají obrovský zájem společnosti jako Apple, Microsoft, Google apod. Nicméně ani to zřejmě nebude stačit k záchraně Kodaku tak, jak jsme jej znali. A tak přišlo nevyhnutelné, divize spotřebitelských produktů bude prodána, kupec si zřejmě ještě nějakou dobu podrží značku Kodak a pak postupně zmizí v propadlišti dějin. Inu nic netrvá věčně.

.